Odveď mě domů

29. května 2016 v 13:07 | Daisy Moon |  Knižní recenze
Calling Me Home
Julie Kibler


Vlastní rodinnou historií inspirovaný debut americké autorky, vyprávějící neobyčejně srdceryvný příběh osudové, ale zapovězené lásky, předsudků a hanby. Osmdesátiletá Isabel poprosí svou oblíbenou kadeřnici, aby ji odvezla do Texasu na pohřeb. Po cestě začne vzpomínat na život, který prožila. Všechno hezké začalo v roce 1939, kdy se šestnáctiletá dcera zámožného lékaře na večírku seznamuje s bratrem své černošské služebné…

Knížku mi půjčila spolužačka, když jsem si jí stěžovala, že nemám co číst. Na první pohled mě nezaujala, ale ani neodradila, a protože jsme zrovna měli ve škole velmi nudnou hodinu a zapomněla jsem si svou právě rozečtenou knihu, pustila jsem se do ní.

Nejsem ten typ, co knížku odloží, když se mi hned na začátku nelíbí. Četlo se to sice hezky, ale přišlo mi to poněkud suché. Čekala bych daleko víc napětí, ale z řádků jsem až na pár výjimek necítila vůbec nic kromě povinnosti číst dál. Vím, že v té době všechno fungovalo trošku jinak, ale první část byla strašně neosobní. Tohle ale nemůžu tak svalovat na příběh, který je rozhodně originální, jako spíš na autorku. Takovýto děj by měl být nabitý emocemi, avšak bohužel v tomto případě nebyl. Už jen kvůli tomu se knížka strašně vlekla. Po každé další přečtené kapitole jsem kontrolovala, kolik mi toho ještě zbývá, a to asi není úplně nejlepší. Rozbrečela jsem se u ní jen jednou, a to téměř až na konci.

Zpracování zkrátka není úplně nejlepší. Ale ten příběh je úžasný. Láska, kterou rozděluje jen barva pleti. Podle mě by si tohle měl každý přečíst a pořádně se nad tím zamyslet. Rasismus a diskriminace je problémem jak minulé, tak současné doby. A troufám si říct, že tu vždycky ta bariéra bude.

Možná se vám moje recenze zdála víc kritická, než jsem zamýšlela. Knížka ale rozhodně stojí za přečtení.

,,Přestože znáte konec, stejně jaksi doufáte, že to vše skončí happy endem."

Počet stran: 344
1. vydání: 2013
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Dendy Dendy | Web | 29. května 2016 v 13:11 | Reagovat

To já většinou odkládám knížku po tom, co mě už v úvodu nudí, většinou se to už pak ani nerozjede.

2 Kate Kate | Web | 29. května 2016 v 16:18 | Reagovat

Já vůbec nečtu :D ale teď mám na dost dlouho volno, tak bych mohla :D
hezky blog :))

3 Monica. Monica. | Web | 30. května 2016 v 17:00 | Reagovat

Asi by si to každý měl přečíst, ale po té recenzi ve stylu "bylo to suché a bez emocí" se mi do toho úplně nechce :D no, uvidím, teď mám v plánu tři knížky z knihovny :)

4 sleepywolf sleepywolf | Web | 31. května 2016 v 10:15 | Reagovat

Souhlasím s Monicou! :D a knížky co se vlečou jsou neeeejhorší! , škoda jen že moc nejsem na romantické knížky raději mám horory a detektivky :)

5 Daisy Moon Daisy Moon | E-mail | Web | 31. května 2016 v 17:58 | Reagovat

[3]: [4]: Sice si trošku protiřečím, ale vy mě určitě chápete. Na  databazeknih.cz to má celkem slušné recenze, tak jsem nechtěla jít zase moc proti proudu :) Spíš jsem chtěla říct, že by se nad tím měl každý zamyslet, tahle knížka vám nabídne nový pohled. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama