We've got the party!

18. června 2016 v 14:30 | Daisy Moon |  Vykecávačky
,,Teď ti přijde, že to není nic pro tebe, ale až to vyzkoušíš, nebudeš chtít přestat," řekla mi kamarádka ve vlaku cestou do klubu. Jo, tak proto se mi teď chce brečet, chci se tam totiž hned vrátit...

Chtěla bych vám dneska shrnout moji jedinou a doufám že na dlouho i poslední zkušenost s "pařením".

Každý by si to měl asi jednou vyzkoušet. Já jela hlavně kvůli kamarádce, kvůli okusení té úžasné zábavy už míň. Přibraly jsme k sobě spolužáka a ve třech jsme vytvořili takovou normální partičku. Neměla jsem velká očekávání. Samozřejmě v koutku mysli jsem si říkala, co kdyby se tam náhodou objevil nějakej pěknej borec... Ale hlavně jsem se modlila, abych ten večer vůbec přežila.


Moje myšlenky na romantické seznaméní jsem ale téměř hned vypustila z hlavy. Všichni lidi, které jsme tam potkali, nám hned začali nabízet cigarety. Ostatní si bez ostychu vzali z krabičky a vyšli ven pokuřovat. A já tam vedle nich jen stála a odmítala jednu za druhou. Možná bych měla podotknout, že jsem do té doby neměla sebemenší tušení, že někdo z mých spolupařmenů kouří.
,,Ty jsi nějaká slušná ne?" zeptal se jeden náhodný kluk, od kterého si právě vzali spolužáci další. Vůbec jsem nevěděla, co mu na to odpovědět.
Nejvíc mě štvala spolužačka, která mi neustále ty hnusný nechutný cigarety vnucovala: ,,Na chlast to chutná ale úplně jinak!" Musím se poplácat po rameni, že jsem celou noc dokázala říkat NE.

Dneska už se nikdo neumí bavit bez drog. A nemám teď na mysli alkohol a cigarety. Stačilo se rozhlédnou kolem sebe. Hodně lidí jen postávalo vedle parketu v úplně jiném světě. A když nám někdo další začal strkat cosi pod nos (později jsem zjistila, že je to popers), měla jsem sto chutí začít řvát.


Další věcí, která mě tam extrémně štvala, byli kluci, co si mysleli, že jim patří svět a plácali mě po zadku. Ze začátku jsem si z toho nic nedělala, ale po chvílli už jsem z toho tak trochu šílela. Nejhorší je, že jsem v tom davu většinou neměla nejmenší tušení, kdo to byl. Až jednou jsem si byla opravdu jistá, otočila se a vrazila mu facku. A to už mi bylo jedno, že si o mě všichni začali myslet, jaký jsem hrozný nervák, což já opravdu nejsem.

Zbytek večera jsem tancovala na tu drumovou jednotvárnou hudbu a v duchu si zpívala písničku od Green Day - Kill The DJ


Domů jsme jeli prvním vlakem. Náladu mi trochu zlepšil východ slunce, který jsem viděla snad poprvé v životě. Paření neodsuzuju, jen si říkám, že v šestnácti je na to zkrátka maličko brzy, aspoň v mém případě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ev. Ev. | Web | 19. června 2016 v 15:18 | Reagovat

Je mi 20 a za celou tu dobu mě to nechytlo... Nechápu, co na tom ostatní vidí, já se mnohem radši bavím bez alkoholu a podobných věcí. A hlavně ta hlasitá smysl nedávající hudba mi taky drásá nervy. Jsem ráda, že nejsem sama :D

2 bestinblack bestinblack | Web | 23. června 2016 v 16:05 | Reagovat

Klubům se odjakživa vyhýbám, asi už jen kvůli tomu, že bych tam víceméně neměla s kým jít a sama bych nešla, také že na tom nic dobrého nevidím. Nemám ráda opilé lidi, nevadí mi alkohol, ale všeho s mírou, z cigaret se mi chce zvracet a drogy vážně nechci. Hudba v těch klasických music klubech se mi nelíbí, to bych si musela zajít do nějakého punk/rock/metal klubu a ty zase ve svém městě nemám. Cestování sama se bojím ještě více. :D Čeká mě to s kamarádkou o prázdninách a už teď se děsím, stejně jako ty nesnáším ty namachrovaný ubožáky, kteří to zkouší na každou. Na to mám důstojnosti dost. :) Předpokládám, že mě to také nechytne.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama